MRS z.s. PS Brno 3

Zpráva o činnosti výboru místní organizace od minulé členské schůze

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rybářky a rybáři,

dovolte mi, abych vás i já uvítal na jednání výroční členské schůze a abych vás seznámil s činností výboru místní organizace od minulé výroční členské schůze.

Jak si jistě pamatujete, minulá výroční členská schůze byla i volební, proběhly volby členů výboru místní organizace a členů Kontrolní a revizní komise, a tak prvním úkolem staronového výboru bylo zvolení svého předsedy a rozdělení zodpovědnosti za jednotlivé úseky činnosti místní organizace. Protože ve výboru nedošlo k žádným změnám, nebylo potřeba měnit ani svěřené oblasti činnosti. Rovněž v kontrolní komisi nedošlo k žádným personálním změnám a s její činností vás seznámí v samostatné zprávě její předseda.

Minulá výroční členská schůze uložila v usnesení výboru dva úkoly. Především zajistit i v roce 2004 bezplatný výdej povolenky k rybolovu třem věkově nejstarším členům MO a třem členům s nejdelší prokázanou dobou členství v Rybářském svazu. Tento úkol byl splněn a všech šest povolenek bylo jejich držitelům bezplatně předáno. Jako další úkol bylo výboru uloženo zorganizovat tradiční lov ryb o ceny na našem revíru Svitava 1 v prostoru ulice Olší a zajistit zarybnění pro závody z prostředků organizace. I tento úkol byl splněn beze zbytku. Z usnesení výroční členské schůze v roce 2002 nám zůstal nedořešený úkol výtoku znečištěné vody z objektu bývalého Drukovu. V roce 2003 se podařilo zaznamenat havarijní únik znečištěné vody a odhalit viníka, firmu zpracovávající použitou vývojku filmových materiálů. Tento případ v současnosti řeší orgány státní správy na úseku ochrany životního prostředí.

Činnost na úseku čistoty vody má ve výboru na starosti pan Zdeněk Adámek. V průběhu roku 2003 se na revíru Svitava 1 vyskytlo několik havarijních stavů znečištění. Jednak to byla již zmíněné vypuštění odpadních vod kontaminovaných stříbrem, dále potom v letních měsících otrava na úseku Svitavy u ulice U Svitavy v Černovicích a únik znečištěných vod z objektu Zbrojovky v říjnu a prosinci 2003. U těchto havárií zasahovali i příslušníci Hasičského záchranného sboru, instalovali norné stěny a z člunů sbírali uhynulé a omámené ryby. Ani při jedné z těchto havárií naštěstí nedošlo k masivnímu úhynu ryb. Na žádném z odchovných zařízení se nevyskytl případ havarijního úhynu ryb způsobený znečištěním, ani havarijního úniku škodlivých látek spojený s poškozením přirozených biologických funkcí vodního prostředí. Přesto došlo k poměrně rozsáhlému úhynu ryb na rybochovném zařízení v Mokré Hoře. Zaviněn byl nízkým stavem vody a její vysokou teplotou, takže došlo k silnému poklesu množství kyslíku a následnému úhynu chovaných ostroretek a parem. Stav kvality vody v revíru, jak ukazují výsledky pravidelného sledování, je možno považovat za uspokojivý.

Odbor čistoty vody byl požádán o vyjádření k plánované rekonstrukci mostního objektu na komunikaci velkého městského okruhu v úseku Tomkovo náměstí - Rokytova. Po vyhodnocení dodaných podkladů k záměru výstavby bylo konstatováno, že tato rekonstrukce zasáhne do toku pouze v příbřežní partii a na biologii vlastního toku se nijak neprojeví, stejně jako deklarované zvýšení koncentrace chloridů v důsledku zvýšených splachů z ošetřených vozovek.

Z iniciativy Magistrátu města Brna byly zahájeny konzultace k připravované rekonstrukci dešťových oddělovačů z kanalizační sítě v úseku Maloměřice - Olomoucká. Za stávající situace není ze strany MO zjevná potřeba do tohoto systému zasahovat, magistrát a projektant jsou však překvapivě opačného názoru. Vzhledem k tomu, že tato rekonstrukce nebude podle vyjádření kompetentních orgánů spojena s nouzovým režimem vypouštění splaškových vod do toku, lze očekávat, že by realizace akce přispěla k dalšímu zlepšení kvality vody ve Svitavě. V roce 2004 se předpokládá společné sledování kvality vody a rybí obsádky Svitavy, na kterém by se podílela jak projektující organizace, tak naše MO, a jehož cílem bude zodpovědět zásadní otázku, zda za zvýšených srážkových činností dochází skutečně k úniku splaškových vod z dešťových oddělovačů a jaký je případný vliv tohoto úniku na biologii toku.

Problematika malých vodních elektráren není sice v přímé souvislosti s čistotou vody, ale co se týče negativních následků, často si ale nezadá s pořádnou otravou. Jak jistě víte, na našem revíru jsou v současnosti provozovány tři malé vodní elektrárny. Největší problémy jsou dlouhodobě s elektrárnou bratří Edlerů na maloměřickém splavu. Na konci roku 2003 se výboru místní organizace podařilo přinutit oba majitele malé vodní elektrárny k instalaci nového profesionálně vyrobeného zabezpečovacího zařízení, které při poklesu hladiny vody v nadjezí způsobí odstavení turbíny malé vodní elektrárny, a tím i obnovení původní hladiny v nadjezí. Zástupce výboru byl osobně přítomen provozní zkoušce, která proběhla 23. prosince 2003. Při poklesu hladiny na stanovenou kótu došlo k okamžitému uzavření nátoku do MVE a během čtyř minut k úplnému obnovení výchozí hladiny vody v nadjezí. Dovolím si apelovat na všechny přítomné, pokud zjistíte na našem revíru jakýkoliv nenormální stav, ať už pokles hladiny, zabarvení vody nebo například silný výskyt pěny, okamžitě informujte některého z členů výboru popřípadě orgány státní správy uvedené v Rybářském řádu u návodu jak postupovat při havárii. Nejen že tím chráníte náš revír, ale včasným upozorněním i vytváříte podmínky pro zjištění viníka znečištění a jeho potrestání.

Další oblastí činnosti organizace a výboru je oblast, kterou nazýváme spolková a která zahrnuje vše, co výbor dělá pro členy organizace. Především sem spadá zasílání písemných gratulací všem členům organizace, kteří se dožili významného životního výročí, tedy 50, 60, 70, 80 a více let. Tuto činnost má nově na starosti pan Petr Janda. V této činnosti výbor pokračuje již několik let a společně s poskytnutím bezplatných povolenek nejstarším členům je to projev ocenění práce a upevnění pocitu sounáležitosti členské základny.

Nedílnou složkou této činnosti je poskytování informací členům organizace. Zde jsme v loňském roce dosáhli výrazného pokroku směrem k moderním technologiím. Dále zůstávají v provozu již osvědčené informační skříňky na čtyřech místech v Brně, ale od loňského podzimu naše místní organizace provozuje vlastní internetovou stránku, kterou vytvořil a aktualizuje Jiří Hrazdil mladší. Zde jsou přehledně uvedeny všechny informace o místní organizaci, o výboru, o vysazených i ulovených rybách na našem revíru, o úředních hodinách, kdy můžete vyřizovat své záležitosti, a řada dalších informací. Například pokyny k výdeji povolenek, které jste dostali poštou, si můžete přečíst i na internetu. Stejně tak, když pokazíte při vyplňování žádanku o povolenku, nemusíte již vážit cestu na výbor, ale můžete si ji stáhnout a vytisknout. Dále jsou na stránce uváděny a pravidelně aktualizovány informace o zajímavých akcích, například o výstavě rybářských trofejí v Holešově, a pokud to umožňují podmínky, tak i podrobnější informace z vlastní akce, například fotografie exponátů. Internetová stránka vám umožňuje i lepší komunikaci s výborem a jeho členy. Je zde uvedena adresa, na kterou můžete zaslat svoje dotazy nebo připomínky k činnosti, na které vám odpoví pověřený člen výboru. A protože naším cílem je i zlepšovat znalosti našich členů, je možné si na naší stránce lehce otestovat vlastní znalosti ustanovení Rybářského řádu. Předpokládáme, že s dalším rozvojem informačních technologií budeme rozšiřovat a zkvalitňovat i informace poskytované členům prostřednictvím internetových stránek.

V minulém roce se mi podařilo zpracovat a dokončit kroniku místní organizace, která mapuje slovem i obrazem činnost místní organizace za posledních 6 let, v dalším doplňování kroniky budeme samozřejmě pokračovat.

Nejoblíbenější spolkovou činností je již tradiční lov kapra o ceny, který organizujeme každoročně v květnu. Zarybnění pro tyto závody zajišťuje výbor z vlastních prostředků a rovněž hradí ceny pro nejúspěšnější rybáře. Vzhledem k omezené délce úseku vyhrazeného pro soutěžící se počet lovících pohybuje kolem stovky a je zajímavé, že se této akce téměř pravidelně zúčastňuje i početná skupina rybářů z jiných místních organizací. V posledních dvou ročnících zůstalo pomyslné zlato doma, zvítězil člen naší organizace pan Georgio Vallone. I v letošním roce, pokud se výboru podaří zajistit na vhodný termín rybu, jsme připraveni lov kapra o ceny zorganizovat.

Další neopomenutelnou činností, spadající do spolkové činnosti, je výdej povolenek k rybolovu a s tím spojené vybírání vyplněných sumářů. Výdej povolenek zajišťovala a zajišťuje osvědčená dvojice pánové Stanislav Ptáček a Milan Zelinka. V prvním měsíci roku jim při kontrole vracených sumářů úlovků pomáhali další členové výboru a kontrolní a revizní komise. Členové výboru rovněž pomáhali této dvojici při výměně členských legitimací. Pro plynulé zvládnutí všech činností jsme v prvních měsících roku, kdy se dá očekávat největší zájem členů, rozšířili úřední hodiny o další dopolední termín, abychom rozložili zájem a předešli frontám. Byla to dobrá snaha, ale musíme přesto konstatovat, že osvědčení frontoví bojovníci neváhají v silném mrazu postávat i více než půl hodiny před zahájením výdeje na schodech. Ovšem mimo tyto mimořádnosti se průměrná doba, po kterou člen čeká na vydání povolenky, nijak zásadně nezměnila a počítá se na jednotlivé minuty. Výbor na základě informací od hospodáře organizace pana Karla Kratochvila, který zpracovával údaje ze sumářů do celkové sumarizace za celou organizaci, konstatoval další zlepšení úrovně vyplněných sumářů i jisté zlepšení při vyplňování žádanek o povolenku. Čestné výjimky však existují, jeden z našich kolegů odevzdal sumář, který jej jednoznačně usvědčoval z porušení hned několika ustanovení rybářského řádu. Při projednávání na výboru se nakonec přiznal, že si své úlovky vymyslel, a vymýšlel si opravdu vydatně, v jednom dnu si vymyslel až 54 kilogramů úlovku. Rovněž jsme zjistili, že někteří naši členové, a stávají se tím již téměř legendárními, nejsou schopni tak jednoduché činnosti, jako je včas a správně vyplnit a odevzdat sumář a včas uhradit členský příspěvek. S neomylnou pravidelností se dostavují do úředních hodin pozdě a s výmluvami, že dlouhodobě pobývali v Mongolsku či jiné exotické zemi a tudíž nemohli splnit svoji povinnost, ti odvážnější dokonce házejí vinu na své manželky, které nebyly schopné vyřídit za nepřítomného manžela jeho povinnosti. Ti úplně nejodvážnější ani nepřijdou a pošlou se svými doklady manželku nebo přítelkyni, občas taky sekretářku, která často ani neví, co že v té obálce, kterou si přinesla, vlastně je, ale náš statečný rybář ví, že ženě nebude nikdo nic vyčítat a že případné nedostatky budou na místě odstraněny.

Málo populární je práce kárné komise místní organizace. Předsedou kárné komise je pan Jan Koudelka. V uplynulém roce projednávala komise přestupky, které byly zjištěny na revíru Svitava 1. Za celý rok bylo projednáno celkem 5 přestupků, přičemž je nutno podotknout, že celá řada menších nedostatků, které lze odstranit na místě, je řešena členy rybářské stráže ihned a nemá za následek zadržení povolenky. Dva přestupky, nezapsání ulovené a ponechané ryby, byly potrestány odebráním povolenky k rybolovu do konce roku, tři drobné přestupky byly vyřešeny napomenutím. Nemilou skutečností je, že většina přestupků je zjištěna v období bezprostředně po vysazení ryb do revíru. Někteří naši kolegové, jakoby v předtuše množství rybího masa, které mohou z revíru vytěžit, zapomínají nejen na předpisy, ale často i na základní lidskou slušnost. Na revírech jiných organizací se členové naší organizace dopustili celkem devíti přestupků, za které jim byly odebrány povolenky. Dva z potrestaných se odvolali ke Kárnému senátu MRS, ten však uložená kárná opatření potvrdil. K nejčastějším přestupkům na cizích revírech patří nezapsání úlovku, lov po stanovené době, nedovolená nástraha. Většina přestupků je spáchána na revírech Dyje 5 a 7. Proti roku 2002 bylo vloni u našich členů zjištěno méně přestupků. Bohužel nedobrá situace je při odhalování a postihování pytláctví, tedy lovu ryb osobami bez oprávnění. Zde se nám několikrát stalo, že Policii ČR byl členem rybářské stráže předán pytlák včetně nářadí ovšem bez úlovku a tedy bez vzniklé škody a Policie po čase případ odložila bez potrestání. Místní organizace pytláka potrestat nemůže, protože není členem a tudíž se na něj nevztahuje ani rybářský řád ani kárná pravomoc.

Brigádnická činnost se v minulém roce dotkla jen 78 členů naší organizace a 4 členů jiných brněnských místních organizací. Organizovali ji pánové Jan Cvrček a Miroslav Kulka. Brigády se konaly na našich rybochovných zařízeních v Mokré Hoře a Ořešíně. Většinou se pracovalo na úpravě a údržbě rybníka a nádrží. Vzhledem k velmi malému zájmu o odpracování brigády se nedají plánovat žádné větší zásahy a úpravy.

Tradičně velkou pozornost věnoval výbor v uplynulém roce i školení naší rybářské mládeže. V květnu 2003 absolvovalo roční školení 18 dětí, které po složení zkoušek dostaly svoji první povolenku k rybolovu. V září byl zahájen další cyklus školení. Podařilo se nám zajistit nového vedoucího kroužku, takže teď se o mládež starají pánové Pavel Valík, Martin Rojka a Jiří Hrazdil starší. Školení probíhá ve dvou kroužcích jedenkrát za 14 dnů. Výuka je zaměřena na zvládnutí rybářského řádu a poznávání ryb a samozřejmě i na praktické znalosti a dovednosti z rybářské techniky. Pro názornost byly zakoupeny výukové videokazety a literatura. V jarních měsících vedoucí organizují rybolov na našem revíru, závěrečné zkoušky a závody v lovu ryb.

Nejdůležitější oblastí činnosti výboru je péče o revír a jeho zarybnění. Péči o revír má na starosti hospodář místní organizace pan Karel Kratochvil. Ovšem v průběhu roku se na této činnosti podílejí větší nebo menší měrou všichni členové výboru, zejména pan Antonín Kotulan. Rybochov v loňském roce byl nepříznivě ovlivněn dlouhotrvajícím suchem a z toho plynoucím nedostatkem vody na chovných zařízeních. Naše rybochovné zařízení v Ořešíně jsme na jaře osadili plůdkem ostroretky, kterou pan Antonín Kotulan odchoval z dovezených jiker v líhni na Soběšické. Díky umístění rybníka v lesním údolí nebyl vliv nízkého stavu vody tak silně patrný jako na Mokré Hoře. Přesto bylo nutné při poklesu hladiny vody a zvýšení teploty omezit krmení plůdku, aby nedošlo ke zkažení krmení a zhoršení již tak dost kritické situace. Na rybníku byly odstraňovány řasy a okřehek a byla pokosena tráva v okolí. V říjnu byl rybník vypuštěn a sloven. Trochu nám to zkomplikovala skutečnost, že byl na hladině již led, ale nakonec se vše podařilo a ostroretka se stěhovala do svých nových, teď již doživotních, domovů v revírech MRS. Na rybochovném zařízení Mokrá Hora jsme v loňském roce chovali plůdek parmy, podoustve a ostroretky. Dost špatný technický stav nádrží nedovolil napustit hladinu vody na požadovanou úroveň a tak, když vlivem veder v červenci prakticky vyschnul přítok, bylo jen otázkou času, kdy se sníží hladina v nádržích tak, že to bude mít za následek uhynutí ryb. První krize nastala v okamžiku, kdy zůstalo v bazénu číslo dva jen zhruba patnáct centimetrů vody, která svojí teplotou připomínala spíš vanu, než odchovnou nádrž. Za této situace jezdili členové výboru dvakrát denně kontrolovat stav a manipulací s napouštěcími ventily se snažili dosáhnout co nejlepšího využití té trošky vody, která v nočních hodinách přitékala. Nakonec v okamžiku, kdy v nejvíc postiženém bazénu uhynula část parem, bylo nutné přivolat na pomoc členy organizace, kteří byli k dispozici, a ručně vybrat zbývající živé ryby z řas a bláta. Zde bych chtěl poděkovat především Janu Jandovi, který na zatelefonování okamžitě přijel a pomáhal se záchranou ryb. V měsíci srpnu jsme nakonec museli přistoupit k doplňování vody pomocí cisteren. Po takovém létě jsme s napětím očekávali podzimní výlov, protože nikdo nedokázal odhadnout, kolik ryb v bazénech zůstalo. Jak se nakonec ukázalo, nejméně teplo uškodilo plůdku podoustve, naopak nejvíce utrpěla parma. Přesto se ale podařilo vyrobit dostatek násady pro splnění zarybňovacího plánu revíru. Za dobré výsledky rybochovu bych zde chtěl především poděkovat panu Antonínu Kotulanovi, který péčí o ryby strávil nejvíce času. V letošním roce bude situace jednodušší. Ke konci roku 2003 skončila nájemní smlouva na nádrže v Mokré Hoře a nebyla prodloužena, proto budeme nadále chovat ryby jen v Ořešíně.

Kromě vlastních odchovaných ryb jsme do našeho revíru nasadili i mnoho ryb nakoupených. Podrobnosti vám ve své zprávě sdělí hospodář, ale mohu vám potvrdit, že jsme v roce 2003 vysadili do revíru Svitava 1 ryby za nejméně 426 740,- Kč.

V loňském roce probíhala i pro rybáře velmi důležitá, ale obecně málo známá věc, vytvářel se nový zákon o rybářství, který nahradil více než čtyřicet let starý zákon 102/1963Sb. Protože se nejednalo o záležitost týkající se celého národa, byla jeho příprava málo, nebo přesněji řečeno, nebyla vůbec sledována médii. O to více práce bylo ale třeba odvést v jednáních s předkladateli, poslanci a senátory, protože původní návrh, tak jak byl předložen, by zásadním způsobem omezil působnost rybářských svazů a neúměrně by posílil vliv soukromých vlastníků. Nakonec se ale podařilo obhájit téměř všechny zájmy rybářských svazů a sportovních rybářů a dnes, když je zákon vydán jako zákon 99/2004 Sb. Zákon o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), s účinností od 1. dubna letošního roku. Pro ty, kteří by si chtěli zákon prostudovat a nechtějí si jej kupovat, doporučuji internetovou stránku Ministerstva vnitra, odkud si jej mohou stáhnout. Nyní musí náš svaz intenzivně zapracovat na přípravě prováděcí vyhlášky k zákonu. Ta stanoví způsoby provádění rybolovu a vlastně upraví podmínky nového zákona pro užití v praxi. První z jednání na Ministerstvu zemědělství proběhlo v pondělí 22. března. V předložených návrzích jsou zatím některé věci zásadně odlišné od současné praxe, takže nás všechny čeká asi celá řada změn v provádění rybolovu, protože logicky po změně zákona a vyhlášky musí následovat změna Rybářského řádu, a pokud je zákon úplně nový a vyhláška dozná mnoha zásadních změn, lze právem očekávat, že i Rybářský řád bude zcela zásadním způsobem přepracován. Měly by to být změny k lepšímu. Ale to budeme moci snad zhodnotit až za rok na příští výroční členské schůzi.

Výbor v uplynulém roce splnil všechny úkoly a zajistil činnost na úrovni, která zajistila nejen splnění zarybňovací povinnosti na revíru, ale vedla k dalšímu zlepšení ekonomické situace místní organizace.

Ing. Jiří Hrazdil
předseda výboru MO