Najdete nás také na Facebooku.
Kronika
Protože se nedostává písemných pramenů a chybí i pamětníci, nemůžeme začít s našimi obrazy na úplném začátku. Proto byl za počátek této knihy zvolen konec roku 1997, kdy výbor MO Brno 3 rozhodnul na základě návrhu pana Jiřího Hrazdila, že se tato kronika bude psát a že bude zachycovat život organizace. Aby se alespoň částečně podařilo navázat na minulost vzdálenější než pár roků, požádal jsem o zpracování úvodní pasáže jednoho z nejstarších členů současného výboru pana Milana Zelinku. A tady je jeho pohled na minulost a vznik naší současné organizace místní organizace Moravského rybářského svazu Brno 3.
Historie naší současné rybářské organizace začíná rokem 1981. To byly na základě takzvané územní rajonizace ustaveny místní rybářské organizace ve městě Brně s pořadovými čísly 1 až 5. Čísla místních organizací souhlasila s označením městských částí státní správy. Do roku 1990 jsme byli součástí Českého rybářského svazu a jmenovali jsme se MO ČRS Brno 3. Po zániku socialistického zřízení, po takzvané sametové revoluci v roce 1989, byl na popud moravských rybářů v roce 1990 založen Moravský rybářský svaz se sídlem v Brně jako právní nástupce ČRS na Moravě. Ustavující sjezd Moravského svazu se konal 23. června 1990 ve Znojmě. Není vinou zakladatelů, že rybáři ze Severomoravského kraje zůstali součástí ČRS, a tak nový Moravský rybářský svaz zahrnuje organizace pouze bývalého Jihomoravského kraje.
Ovšem historie naší organizace nezačíná teprve rokem 1981. Jsou známy dva prameny, které se setkaly v naší dnešní organizaci. Jeden pramen vede k bývalému Rybářskému spolku Husovice jehož revírem byla řeka Svitava, protékající několika brněnskými předměstími a mezi nimi též Husovicemi. Spolek vznikl velmi pravděpodobně v roce 1919. Soudíme tak z dochovaných dvou fotografií, představujících jednak bývalé předsedy spolku počínaje právě rokem 1919 a konče rokem 1953. Druhá fotografie zachycuje členskou základnu spolku. Připomeňme zde alespoň jméno prvního předsedy spolku v letech 1919 až 1920 pana Ambrože Grosmana. Obě jistě vzácné fotografie a smaltovaný znak s nápisem Rybářský spolek Husovice jsou uchovány v naší klubovně. Za připomínku rovněž stojí, že před ustavením pěti brněnských organizací patřila řeka Svitava od ústí do řeky Svratky až po jez v Bílovicích do organizace Brno 11, zvané také Rybářský spolek Mahen. Tento vynikající brněnský rodák byl znám svým vřelým vztahem k rybářství, a proto na jeho památku nesl tento spolek jeho jméno.
Druhý pramen vzniku naší organizace má počátek v organizaci, která vznikla ve známém brněnském průmyslovém podniku Zbrojovka po druhé světové válce. Revírem této organizace byla řeka Dyje s vlastním rybářským střediskem v obci Brod nad Dyjí. Prvním předsedou tohoto spolku byl pan Rudolf Kepák.
Začátky nově ustavené organizace nebyly snadné. Největším problémem bylo získání přiměřeného stálého sídla organizace, aby bylo možné na dobré úrovni zajistit činnost organizace. V průběhu začátku osmdesátých let se podařilo získat do bezplatného užívání suterénní místnosti v domě číslo popisné 70 na ulici Vranovská v městské části Husovice. Sídlo mělo dobré umístění, v centru oblasti, ve které měla bydliště většina členů, ale kvalita prostor samotných nebyla nejlepší - prostory byly studené a vlhké a přístup po točitém schodišti nebyl nejlepší. Ale přišla změna, po změně politického systému v roce 1989 byl dům v rámci restitucí vrácen původnímu majiteli a jeho požadavky na výši nájemného nás donutily na změnu sídla organizace a hledání nového, alespoň provizorního útočiště. První bylo v místnostech oddílu házené v Maloměřicích. Ovšem toto prostředí bylo natolik problematické, že jsme byli přinuceni znovu hledat. Shodou okolností se ve stejné době v podobné situaci ocitnul i sekretariát Moravského rybářského svazu, který musel opustit místnosti na Smetanově ulici. Díky spolupráci s pracovníkem sekretariátu a současně členem výboru naší PS panem Antonínem Kotulanem se dospělo ke konečnému řešení, zakoupit dům na Soběšické ulici číslo 83, na kterém by se naše organizace podílela jednou čtvrtinou a získala by důstojné a vlastní prostředí. Tímto rozhodnutím vytvořil výbor místní organizace podmínky, které nám závidí mnohé další organizace a my jsme tak získali důstojný stánek pro naši činnost.