Rybářský revír Svitava 1 (461 134)

Revír je tvořen tokem řeky Svitavy. Horní hranicí revíru je splav Koudelkova mlýna v Bílovicích nad Svitavou, dolní hranici tvoří vtok řeky Svitavy do Svratky pod Brnem. Délka našeho revíru je 16 kilometrů a plocha 29 hektarů. Všechny přítoky revíru jsou chovné a rybolov je na nich zakázán.

Díky velmi proměnlivému charakteru toku, od části vyloženě pstruhové, charakteristické peřejnatými úseky, přes lipanové partie toku s hlubšími proudy a tůněmi, k pasážím vyloženě parmovým s hlubokými proudy, až ke klidným cejnovým úsekům v nadjezí, je velmi široká i druhová pestrost ryb žijících v revíru.

Z prokázaných (lovených) druhů ryb je nejvíce zastoupen samozřejmě kapr obecný, ale mimo něj se v revíru vyskytují i amur bílý, bolen dravý, candát obecný, jelec tloušť, jelec jesen, ostroretka stěhovavá, podoustev říční, parma obecná, plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejn velký, lín obecný, karas stříbřitý, úhoř říční, štika obecná, pstruh obecný, forma potoční, pstruh duhový, lipan podhorní a hrouzek obecný. V tomto roce je dokonce hlášen výskyt sumce velkého, naštěstí jen jednoho samotáře pod jedním z jezů.

Mimo tyto druhy lovené se tu vyskytuje i řada ryb celoročně hájených, např. střevle potoční, ouklejka pruhovaná a mřenka mramorovaná. O dobré kvalitě vody v revíru hovoří několik faktů. Především výskyt lososovitých ryb i v úseku řeky procházejícím městem. U jezu na Radlase byli uloveni trofejní pstruzi obecní (přes 60 cm) a pravidelně jsou zde loveni i velmi slušní lipani podhorní.

Dalším důkazem o kvalitě vody je skutečnost, že je doloženo přirozené rozmnožování původních reofilních ryb v revíru, tedy ostroretky stěhovavé, podoustve říční a parmy obecné. O tom, že se těmto rybám v revíru daří, vypovídají i počty ulovených ryb a hlášení o trofejních úlovcích, např. parma obecná 82 cm.

Základní roční zarybňovací povinnost