Pokec

#2333 Rybster: Dobrý den, k vašemu příspěvku vám napíšu asi tolik. Měsíční povolenka existovala, nebyl o ni zájem, nebo jinak, zájem byl tak malý, že to nepokrylo náklady na tisk povolenkových známek. Se zavedením elektronických povolenek by se tohle mohlo vrátit, protože ty náklady na vstupu tam nebudou. Proč je povolenka od ledna do prosince? To je jednoduché, protože to tak stanovuje zákon a jeho prováděcí vyhláška. Zde opravdu není prostor pro změnu na straně rybářských svazů, to musí udělat ministerstvo zemědělství a poslanci parlamentu. Ta data souvisí úzce se zpracováním sumarizace úlovků. Pokud by povolenka platila i meziročně, bude problém s vykazováním úlovků směrem k ministerstvu zemědělství. A co se týče toho chytání jen část roku kvůli práci, má to tak obrovské množství rybářů. Nebudete možná věřit, ale až 10 % rybářů si zakoupí roční povolenku a nejde k vodě ani jednou, vrátí povolenku bez záznamu. Naprostá většina rybářů s roční povolenkou se vejde do 50 docházek za rok. Těch, co vykazují stovky docházek jsou jednotky procent čenské základny. V případě, že vám vaše pracovní vytížení nedovolí využívat roční povolenku, nabízí se možnost zkusit lovit na komerčních revírech v době, kdy to vám vyhovuje.

Co mi vadí na systému. Je to jako u dálniční známky. Nemůžu si koupit povolenku na měsíc.. na půl roku… Neplatí rok od nákupu, ale rok od ledna do ledna. Je to zkostnatělý a hloupý systém. Protože úředníci rybáři neumí pracovat jinak, jak v režimu 12 měsíčků. Proč chci povolenku jen na krátký čas? Protože nemůžu chytat celý rok kvůli práci? Jsem sám?

#2331 Kamil: Dobrý den, pstruha duhového máme stanoveného v postupu zarybňování. Tudíž ho vysazovat musíme. Mezi mnoha rybáři je i žádaný a oblíbený. Snažím se ryby vysazovat, v menších množstvích a častěji a na co nejvíc míst, aby se jatka omezila na nějakou přijatelnou úroveň. Teď šlo ale ryb více najednou, protože je tu i faktor logistiky, že z větší vzdálenosti to nedává smysl vozit po 70 kg. Jinak Vás mohu ujistit, že pstruzi se na Svitavě za tři dny nevychytají. Duháka lze celkem snadno chytit i více jak týden po vysazení. Duháci se vysazují, aby je rybáři chytli a odnesli, tudíž by týdenní hájení nedávalo smysl. Pstruhy menší nedáváme, opět – jsou tam od chycení a sežrání. Úspěšný výtěr pstruha duhového ve Svitavě je asi stejně pravděpodobný, jako že mi ti pstruzi doma vytřou podlahu. Pstruh duhový je totiž nepůvodní druh, a až na výjimky se u nás přirozeně nevytírá. Na MP revír jsou vysazováni, protože tam mají přijatelné podmínky, paradoxně dokonce lepší než na mnoha pstruhových revírech MRS. Velká část rybářů, kteří si platí členství a povolenku si chce odnést rybu, tudíž je potřeba ty pstruhy ale i kapry, či líny vysazovat, protože reofilníma rybama, které vysazujeme jako podporu přirozené populace těchto ryb v revíru, bychom je neuspokojili. Je to prostě o snaze vytvořit rozumný poměr mezi zábavou a masem pro rybáře a podporou přirozené populace ryb. Dravé ryby v postupu zarybňování nemáme, tudíž je vysadit nemůžeme.

S pozdravem

Tomáš Doležal

Hospodář

Dobrý den,minulý týden jsem šel zkusit nachytat nějaké nástražní rybky na řeku Svitavu a ejhle,jeden pstruh za druhým… Nebyl jsem sám a potom mi jeden kolega řekl,že tam právě pstruhy vysazovali. Ryby braly opravdu na vše co se do vody hodilo a každý si odnesl ty své tři kousky… S trochou nadsázky by se dalo říct,že jste ty ryby mohli nasypat rybářům rovnou do igelitky ( to nechci nějak rejpat nebo kritizovat). Ale nedá mi to a musím se zeptat,má tohle nějakej smysl? Krom toho že si rybáři tři dny užijí… Proč se vlastně pstruzi dávají do mimopstruhového revíru? Uvítal bych tam spíš nějaké dravé ryby. Proč se tam nedá třeba týden zákaz? Nebo proč ty ryby nedáváte menší? Ať se ryby rozjedou,trochu se tam „zabydlí“ případně i vytřou… Nejsem obeznámen se zarybňováním a hospodařením,ale mě tohle moc smysl nedává z hlediska trvalého zarybnění vod… Děkuji Kamil

#2329 Petr: Dobrý den, aby mohl spolek provozovat rybochov, je potřeba mít k tomu vody. V minulosti (dávné) měl spolek rybochov na rybníčcích u Antoníčka (po revoluci vráceno Vysoké škole zemědělské), dále jsme provozovali rybochov na rybníku Srpek v Kuřimi. Rybník byl velmi zabahněný a vzhledem k špatnému technickému řešení vypouštěcího zařízení jen velmi obtížně vypustitelný, což je u rybochovu problém. Takže jsme rybník přenechli kolegům z Veverské Bítýšky, kteří ho nějakou dobu provozovali a potom přešel do soukromých rukou. Ve stejné době jsme obhospodařovali i chovné potoky, které ovšem vlivem změn v klimatu nemají v létě dostatek vody, respektive, nemají žádnou. Tudíž jsou k chovu ryb nevhodné. Několik let jsme používali k odchovu ryb rybníček v Ořešíně, který nebyl v našem majetku, postupně se tm začal také projevovat nedostatek vody v přítoku. Nyní je v péči majitele, což je Obec sokolská. Ve stejné době jsme využívali i nádrže (bývalé koupaliště v Mokré Hoře. I tam se začaly projevovat problémy v vodou, přítok v létě vysychal, i zde se pozemek vrátil majiteli a dnes již nádrže neexistují. V Brně obhospodařujeme pouze tok řeky Svitavy. Přítoky, kde se dřív choval pstruh, v létě vysychají. A sehnat v rozumné vzdálenosti od Brna vodní plochu, kde by dával chov ryb ekonomický smysl je téměř nemožné. Náš spolek se v rámci MRS podílí na zajišťování chovných ryb (ostroretka, podoustev, parma) pro celý MRS, ale výtěr a odchov zajišťují Oslavany, kde je velká líheň a rybochov.

Dobrý den, rád bych se zeptal na historii rybochovu v PS, pokud tady někdy nějaký byl/je. A zárověň proč v současnosti neprobíhá, jako tomu je např. v PS Brno 4. Děkuji za odpověď a přeji pěkný zbytek dne.

#2327 Martin: Dobrý den,

kapr se vysazoval v pondělí i dnes. Ale ještě bych chtěl nějaké kapry dosadit. Pro zajímavost: V jednom nadjezí jsem minulý týden viděl hejno asi 50 ks kapra, takže kapr se dá najít na některých místech v hojném počtu i před vysazením.

S pozdravem

Tomáš Doležal Hospodář

Dobrý den, kdy bude na revíru Svitava 1 podzimní zarybneni kaprem. Děkuji. Martin S.

#2325 Koukal: Dobrý den, tak ještě jednou. Přečtěte si, co jsem vám napsal v minulém příspěvku. A potom si přečtěte popisy jednotlivých způsobů lovu, jak jsou popsané v Bližších podmínkách výkonu rybářského práva. Při muškaření nelze odložit prut do vidliček a chytá se pouze na jeden prut. Jak posoudí vaši činnost rybářská stráž nemohu předvídat. Ale předpokládám, že se na exota chytajícího na umělou mušku na položenou bude chvíli dívat, aby si udělala jasno a správně posoudila, co to provádíte. Už zcela mimochodem, pokud na udici dáte splávek, nechytáte na položenou.

Přesně to chci udělat,nahodit a položit do vidličky vedle druhého nahozeného,je to muškaření nebo položená na dva truty?Tohle není tak jasně v řádu napsáno,když budu nahazovat a uvidí mě porybný bude mě tvrdit že muškařím a mám nahozený druhý prut a přijdu o papíry.Jak to tedy je?Řád tohle nevysvětluje.

#2322 Koukal: Dobrý den, pokud chcete na jaře vyzkoušet muškařský prut, tak bude nejlepší když to uděláte tak, že na něj dáte muškařský naviják, muškařskou šňůru a půjdete muškařit.

#2322 Koukal: Dobrý den, vyjděme z popisu jednotlivých způsobů lovu. U muškaření je hned v první větě napsáno, cituji: „při lovu muškařením může osoba provádějící lov použít 1 udici, kterou při lovu drží v ruce; jiná udice není nastražena“. Jestliže tedy odložíte prut do vidličky, nemůžete lovit muškařením, jestliže máte nastražen ještě další prut, nemůžete lovit muškařením. Je zjevné, že způsob lovu v tomto případě není určen nástrahou (umělá muška) ale je určen vlastním prováděním lovu.

Když na normální prut navážu 2 muchy a dám splávek (plavaná) nahodím a položím do vidličky je to plavaná . Když to samé udělám s muškařským prutem tak je to muškaření ? Odpoví někdo se znalostí tohoto? Jde o to, že běžně na jaře hodím jeden feeder na položenou a na druhý feeder dám splávek a dvě potápivé mušky. Chci na jaře vyzkoušet nový muš. prut, tak se ptám

#2320 Jiří Soukup: Dobrý den, k prvnímu dotazu: Ano, je potřeba ukončit docházku s kaprem včetne dopsání hmotnosti a proškrtnutí kontroly (pokud neproběhla) a následně znovu zapsat docházku.

K druhému dotazu: Sumeček americký není řazen mezi invazní druhy na unijním seznamu. Tam patří sumeček černý. Amerického Vám legislativa umožňuje vrátit zpět do vody (což bych nedělal), černého vrátit nesmíte. A abych konečně odpověděl na dotaz: Ano, i invazní druh se musí zapsat do povolenky.

S pozdravem

Tomáš Doležal Hospodář

Prosím o vysvětlení jak postupovat se zápisem docházky,když časně ráno chytím kapra kterého zápíšu do úlovkové listiny a odejdu domů.Na večer se chci vrátit znovu chytat bílé ryby.Musím znovu zapsat docházku,nebo stačí zápis od rána,kapra samozřejmě už u sebe u vody nemám. Ještě jedem dotaz-chytnu li sumečka amerického,musím ho zapsat když je to ivazivní druh? Děkuji za vysvětlení. Soukup

#2317 Roman Štulíř: Dobrý den, loni bylo dokonce vysazeno více potočáků než letos. Loni to bylo 1243 ks, letos jen 1000, ale za to větších. Vysazují se tříleté, mírové ryby, aby si rybáři zachytali. Vzhledem k podmínkám které ve Svitavě jsou nemá cenu se snažit o obnovení nějaké samoudržitelné populace která by se vytírala. Je to spíš takové spestření pro rybáře. Dříve se potočák vysazoval i do Husovic, v současné době ho vzhledem k teplotám vody vysazuji jen od Obřan do Bílovic. I na příští rok mám domluvenou násadu potočáka, a i kdyby to chovateli nedejbože uhynulo, tak věřím, že jsem schopen zajistit náhradu. Takže lze očekávat vysazení potočáka i v příštím roce.

S přáním hezkých úlovků u vody

Tomáš Doležal

Hospodář

#2317 Roman Štulíř: Dobrý den, s násadou pstruha obecného je to poněkud složitější, ale je v zarybňovacím plánu a pokud se podaří zajistit násadu, vysazujeme ho každý rok. Vloni samozřejmě byli pstruzi ve Svitavě také, jen jste žádného nechytil.

Dobrý den, překvapilo mě (příjemně) vysazení potočáků. Chytám na Svitavě 1 teprve druhý rok, loni v řece žádný potočák nebyl (anebo jsem ho neviděl). Vysazujete Po každý rok, nebo je to letos pokus třeba o jeho obnovení na řece? Má to šanci?

Děkuji za odpověď

#2314 Jiri: Dobrý den, amuři se samozřejmě nevysazují, nejsou v zarybňovacím plánu. Je několik možností, jak se amur dostane do přehledu ponechaných ryb. První možnost je, že se nějaký amur vyskytne mezi vysazovanými kapry. Druhá možnost je, že se amur dostane do revíru tak, že splave po proudu. Další možnost je, že si lovící opravdu splete druh ryby, ale vzhledem k míře amura to nepovažuji za úplně pravděpodobné. A poslední možnost je, že si to prostě některý lovící vymyslel a do záznamu napsal nesmysl. Nic z toho se nedá zpětně kontrolovat ani dohledat.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat. V přehledu úlovků jsem viděl, že se za minulý rok ponechalo na Svitavě 6ks amura. Na Svitavu se amuři vysazují? Jinak si nedokážu představit jak se do řeky dostali. Možná si někdo přivlastnil velkého tlouště a spletl si ho s amurem :⁠-⁠) Děkuji

#2312 Tomáš Kučera: Dobrý den, v minulosti šlo koupit rohlík za 30 haléřů. Celorepublikové povolenky nezrušil jen MRS. Celorepublikové povolenky byly společným projektem ČRS a MRS a na ukončení jejich vydávání se oba svazy dohodly. Co se týče povolenek ČRS, není pravda, že ČRS zrušil roční povolenky pro členy MRS. To pouze některé územní svazy v ČRA (jihočeský, středočeský a východočeský) nechtějí prodat roční svazovou povolenku členům MRS. Člen MRS má možnost si zakoupit roční povolenku v těch územních svazech, kde to jde, a taky má možnost si zakoupit za 3400 korun roční celosvazovou povolenku ČRS, která mu dovoluje lov na všech revírech ČRS. Tedy celosvazová ČRS a naše svazová MRS pokrývá celou republiku, tak jak to dříve dělala celorepubliková povolenka. A cena v součtu je stejná.

Dobrý den děkuji za odpověď jen jsem chtěl říct že v minulosti šlo koupit roční povolenku jako člen mrs za 2200 Kč. V letošním roce byla zrušena v mrs celorepubliková povolenka a ČRS roční povolenku pro členy mrs zrušil, lze koupit pouze jednodenní, třídenní a desetidení.

#2310 Tomáš Kučera: Dobrý den, Lipno spadá pod Český rybářský svaz. Váš dotaz byste měl směřovat tímto směrem, protože my o tom, proč se neprodává roční povolenka, nic nevíme.

Dobrý den.Chtěl bych se zeptat proč se na Lipně neprodává roční povolenka. V minuích letech to nebyl problém ale teď co nejde koupit celorepubliková povolenka to nelze pouze maximálně na 10 dnů

#2308 Dušan: Dobrý den,

dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. je mník jednouvousý řazen mezi ohrožené druhy, tudíž si ho rybáři nesmí přivlastnit – to vysvětluje nízká a nulová čísla v sumarizaci úlovků. Případné úlovky v sumarizaci jsou do rybářů, kteří tohle neví, případně to ignorují, a tudíž riskují zadržení povolenky a pokutu. U vysazeného čtvrtročka určitě bude mortalita po vysazení poměrně vysoká, tloušti a okouni si rádi zpestří stravu. Ale mníci ve Svitavě jsou, a dokonce byl zaznamenán i jejich přirozený výtěr. Na prut mám chycené zatím jen dva menší, ale znám úspěšnější rybáře, kteří chytili na Svitavě i mníky 50 cm+. Občas se nějaký odloví i elektrickýma gregátem při ichtyologických průzkumech.

S pozdravem

Tomáš Doležal

Hospodář

Dobrý den Od roku 2011 se vysazuje mník, po čase se něco chytlo, podle počtu a hmotnosti nic moc. Pak se nedávali a tedˇ poslední roky zase ano. Zajímalo by mně, kam se ryba ztratí a nebo není cílovou rybou pro rybáře. Jaký největší mník se ulovil děkuji

#2306 Roman: Dobrý den, v letošním roce bylo zatím vysazeno 857 ks pstruha duhového (300 kg; 0,35 kg/ks) a 1000 ks pstruha obecného (325 kg; 0,325 kg/ks). S vysazováním pstruha duhového se bude pokračovat až se teplota vody bude pohybovat maximálně kolem 20 stupňů celsia. Na horní části revíru by to snad mohlo být už příští týden, ale na předpovědi počasí nevěřím.

S pozdravem

Tomáš Doležal

Hospodář

Dobrý den, rád bych se zeptal, zda se letos a v jakém množství vysazovali na Svitavu 1 pstruzi. Děkuji za informaci a zdravím.

#2299 Pali: Dobrý den, doplnili jsme přehledy vysazených a ponechaných ryb na revírech Svitava 1 a Dyje 10 za rok 2025.